Dne 29. května 2018 se v sídle Akademie věd ČR uskutečnil workshop zaměřený na diskusi národních a regionálních inovačních systémech, a to zejména Německa a ČR. Workshop uvedl koordinátor výzkumného programu Účinná přeměna a skladování energie Strategie AV21 a ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Ing. Jiří Plešek, CSc. a na půdě AV ČR účastníky přivítal místopředseda a člen předsednictva Akademické rady AV ČR prof. RNDr. Jan Řídký, DrSc.

Hlavním řečníkem workshopu byl prof. Dr.-Ing. Holger Kohl, který je profesorem v oboru trvale udržitelného podnikového rozvoje na Technische Universität Berlin a ředitelem divize podnikového managementu ve Fraunhoferově institutu pro výrobní systémy a konstrukční technologie (IPK). Prof. Kohl představil inovační systém Fraunhoferovy společnosti (FhG), který produkuje v průměru 600 patentů ročně a 50 % svého výzkumu odevzdává formou transferu technologií a znalostí do průmyslu. Ústavy FhG hospodaří s rozpočtem 2,3 miliardy eur, z čehož 70 % tvoří přímy ze smluvního výzkumu a veřejné výzkumné projekty. Část rozpočtu od státu je určena na základě výkonnosti konkrétního ústavu. V posledních 15 letech tak bylo v důsledku nedostatečné výkonnosti zavřeno celkem 8 ústavů. FhG rostla i v době hospodářské krize a meziročně roste průměrně o 5 %, což je více než růst celé německé ekonomiky. Ačkoliv jsou příjmy ze smluvního výzkumu obrovské, až 50 % zakázek tvoří kontrakty v hodnotě 5–10 tis. eur uzavřené s malými a stredními podniky. Dle nedávné studie přináší činnost FhG příznivý dopad na německou ekonomiku – ačkoliv FhG získává z veřejných zdrojů jen 1,1 miliardy eur ročně, její výzkum však podněcuje inovace v průmyslu, jejichž hodnotu lze vyčístlit sumou 20 miliard eur ročně. Další prospěch získává stát, který z průmyslových podniků vybere daň v hodnotě 4 miliardy eur. Až 20 % příjmů FhG pochází ze zahraničních operací (nejvíce v USA a např. ve Švýcarsku).

O tématech výzkumu rozhoduje FhG sama. V dozorčích radách ústavů jsou zástupci průmyslu, kteří pomáhají formovat budoucí směry výzkumu. Ředitelé všech ústavů FhG musí být univerzitní profesoři, čímž je zajištěn kontakt s nejnovějšími vědeckými poznatky. FhG také provádí pravidelné marketingové analýzy, pomocí kterých zjisťuje obory, do kterých je průmysl ochoten v příštích 5 letech investovat, a vyhodnocuje předpokládané objemy investic.

Na závěr své přednášky prof. Kohl představil projekty FhG zaměřené na podporu národních a regionálních inovačních systémů v jiných zemích. Zmínil např. podporu brazilské sítě výzkumných ústavů SENAI, které FhG podpořila v oblasti strategie, provozu, řízení, propojení s průmyslem a posílení národního inovačního systému. Představil také projekt stavby výzkumného a vývojového centra v Dubaji zaměřeného na témata relevantní oblasti Perského zálivu, projekty FhG výstavby průmyslových parků a výzkumných center v Číně a projekty pro podporu inovačních systémů v dalších zemích (Rakousko, Maďarsko a další.).

Programy podpory aplikovaného výzkumu v rámci národního inovačního systému ČR představil předseda Technologické agentury ČR (TAČR) Ing. Petr Očko. Zaměřil se na strukturu výzkumu a vývoje v ČR a klíčové sektory, na které se TAČR zaměřuje: průmysl 4.0, nové tachnologie, materiálový výzkum, nanotechnologie, kulturní a kreativní průmysl, chytré a zelené technologie, humanitní a společenské vědy. Představil důležité programy podpory aplikovaného výzkumu, jako jsou EPSILON, DELTA, THETA a Národní centra kompetence, ale i další podpůrné programy, jako je GAMA či ZETA. Zmínil také podporu mezinárodní spolupráce v programu TAFTIE a na něj navazujícím programu DELTA2.

Ing. Martin Švolba, ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), představil systém podpory aplikovaného výzkumu a inovací MPO. Zaměřil se na strategii, cíle a priority MPO v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména na úsilí podpořit přechod České republiky na výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Představil program OPPIK zaměřený na podporu celého životního cyklu inovace (infrastruktura – výzkum – výroba) a program TRIO na podporu klíčových průmyslových odvětví ČR. Zmínil také institucionální podporu 13 rezortních výzkumných institucí.

   

Posledním řečníkem workshopu byl prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při Českém vysokém učení technickém v Praze. Představil úspěšný projekt vysokoškolského centra CIIRC zaměřeného na excelenci a aplikace v 8 výzkumných programech. Představil projekty společných laboratoří s Německem a Rakouskem, projekt centra CCF (Center of City of the Future) či projekt testovací laboratoře pro národní průmysl 4.0. CIIRC získává financování ze 100 % z projektů veřejné podpory a smluvního výzkumu. Mezi tyto projekty patří i 9 projektů Horizont 2020 a 2 projekty Evropské výzkumné rady (ERC). CIIRC poskytuje postgraduální vzdělávání a čile spolupracuje se zahraničními partnery, zejména z Neměcka, Francie a Japonska. Mezi důležité průmyslové partnery patří Porsche, Rockwell Automation, VW, Eaton, Ford, či RWE.

Workshop byl pořádán v rámci výzkumného programu výzkumného programu Účinná přeměna a skladování energie Strategie AV21.

Rubriky: Aktuality